Stanovisko Klubu společenských věd před volbami 

Pravice – liberální i konzervativní - hlasitě připomíná, že nadcházející volby budou o demokracii a svobodě. Má snad pravice obavy o demokratický průběh voleb? Nebo o to, že bude narušena svoboda jejího slova a názorů? Anebo o budoucí vývoj, kdy bude citelně oslabena její vláda nad společností? 
Demokracie je společenský fenomén, léty prověřený princip uspořádání společnosti, který má své obrovské klady, ale i nedostatky. Na jedné straně může být zárukou zabezpečení podílu širokých vrstev lidí na vládnutí a spravování společnosti. Na druhé straně se může stát nástrojem vládnutí majetných vrstev.  
Demokracie, ale i svoboda jsou založeny na sociálně-ekonomické podstatě společnosti, na účasti občanů na vlastnictví majetků a statků, na rozhodování o nich, a na jejich řízení. Demokracii v obecném pohledu je správné rozlišovat podle zásadních společenských rozdílů, tedy třídních rozdílů. Vždy se musíme ptát: Demokracii pro koho? Svobodu pro koho? Pro skupinu majetných občanů, nebo pro desítku miliónů ostatních?
Stejně i svoboda. V běžném nazírání je svoboda chápána jako individuální možnost volby člověka jednat nezávisle na ostatních jedincích. Člověk však nežije sám, svou svobodu vždy sdílí s ostatními. Svoboda jednotlivce tedy končí tam, kde začínají práva ostatních lidí. Každá společnost proto svobodu jednotlivce usměrňuje, nastavuje určité mantinely chování. Rozdílné je, v zájmu koho a proč. 
Hovoříme-li o demokracii a svobodě, musí první myšlenky směřovat i k mediálním prostředkům, tedy k těm, které o demokracii a svobodě nejvíce a nejhlasitěji hovoří a píší, které ovlivňují milióny voličů. Silný vliv na utváření názorů a mínění občanů České republiky má zejména televizní vysílání. Je velice pravděpodobné, že právě zpravodajské relace a statě většiny médií včetně veřejnoprávních budou prosazovat, podporovat a hájit zájmy pravice, že tímto směrem budou manipulovat voliče před volbami. I v tom spočívá demokratičnost resp. nedemokratičnost přípravy voleb. 
Předpokládáme, že při samotném volebním aktu bude fungovat formální demokracie, lidé budou lístky vhazovat do volebních uren na základě svého rozhodnutí. Jenomže to rozhodnutí nemusí být jejich, tedy jimi zformované a v jejich hlavě zpracované.
Je tedy rozdíl pro koho, v zájmu koho je demokracie uplatňována a komu je svoboda zaručována. I v těchto volbách bude nutné velmi rozlišovat demokracii a svobodu pro vyvolené a demokracii a svobodu pro všechny.
 
 V Praze 15. října 2013
 Výbor Klubu společenských věd