KLUB SPOLEČENSKÝCH VĚD

Návrat na hlavní stránku

Archiv - návrat na hlavní nabídku

Referáty - návrat na výběr

Referáty z uskutečněných akcí Klubu - vybraná položka:

5. února 2014 - středa 17,00-19,00
Přednáška na téma
ROZSVÍTÍME SLUNCE NA ZEMI?
o výzkumu řízené termojaderné fúze pro řešení energetického problému lidstva
Přednesl RNDr. Vladimír Kopecký, DrSc.
Místo konání: Praha 1, Politických vězňů 9, místnost č. 153

               Text a foto LA (KSV)

Vědecký pracovník Ústavu fyziky plazmatu AV ČR RNDr. Vladimír Kopecký, DrSc. (*1938) seznámil 25 posluchačů s důvody, historií a stavem vývoje zařízení pro řízenou termojadernou fúzi.
S rostoucím počtem obyvatel naší planety roste i spotřeba elektrické energie. Vzhledem k omezeným zdrojům fosilních paliv i uranu (viz např. druhé foto) je třeba hledat nové zdroje. Obnovitelné zdroje ve své většině nedávají stabilní výkon a při výrobě některých z nich dochází k plýtvání přírodními surovinami i k poškozování životního prostředí vzhledem k použitým materiálům a technologiím. Proto obnovitelné zdroje mají potenciál pokrýt maximálně 20-30% celkové spotřeby elektrické energie.
Zdrojem energie Slunce je termojaderná syntéza. Výzkum jejího možného využití v pozemské energetice začal koncem 2. světové války. Základem je slučování těžkých izotopů vodíku (D - deuterium, T - tritium) a následné zachycení a vyvedení vzniklé energie. Deuterium se v malé míře vyskytuje v přírodě, tritium lze vyrobit z lithia. K dosažení syntézy je třeba uměle vytvořit plazma (čtvrté skupenství hmoty) o teplotě stovek tisíc až milionů kelvinů a udržet ho ve vhodné "nádobě" po dobu průběhu jaderné syntézy. SSSR šel cestou toroidálního uspořádání, USA cestou lineárních zařízení. Nakonec zvítězil koncept toroidální, známý pod názvem tokamak (blíže viz např. http://cs.wikipedia.org/wiki/Tokamak).
V r. 1952 byl uskutečněn 1. výbuch vodíkové bomby. V r. 1958 po II. konferenci o mírovém využití atomové energie došlo k vzájemnému odtajnění stavu výzkumů termojaderné syntézy. V r. 1968 bylo dosaženo významného pokroku na tokamaku T-3 v SSSR. V r. 1978 byla na tokamaku TFTR v USA dosažena teplota 60 milionů kelvinů. V r. 1983 byl zahájen projekt JET evropského sdružení Euratom, jehož výsledkem bylo spuštění zařízení JET ve Velké Británii v r. 1997. V r. 1987 byla uzavřena dohoda o výstavbě zařízení ITER u města Cadarache ve Francii za široké mezinárodní účasti. Výstavba má být realizována v letech 2006-16, spuštění po r. 2017, dosažená energetická účinnost má být do 50%. Na zařízení se bude ověřovat stabilita plazmy, odolnost materiálů, koncepce odvádění vzniklé energie obalem reaktoru (tzv. blanketem) a možnost tzv. samovolného hoření (bez dodávky vnější energie). Fúzní výkon ITERu má být 500 MW. V rámci sdružení Euratom se na výstavbě podílejí také pracoviště AV ČR.
Zařízení ITER by mělo být v provozu asi 20 let. Jeho nástupcem má být již model termojaderné elektrárny, pojmenovaný DEMO. Výstavba DEMO má být zahájena v r. 2030, spuštění se předpokládá v r. 2047. Fúzní výkon DEMO má být 2-4 GW.
Ústav fyziky plazmatu AV ČR získal první tokamak s názvem Castor v r. 1978 ze SSSR. Nyní provozuje tokamak Compass-D, dovezený z Velké Británie v r. 2009 (blíže viz např. http://www.ipp.cas.cz/Tokamak/compass).
Ve druhé části besedy přednášející ochotně odpovídal na více než 10 dotazů z publika, od odborně technických až po obecně filozofické. Akce byla nesporným přínosem pro všechny zájemce o problematiku budoucích zdrojů energie na Zemi.

Poslední aktualizace:
11.2.2014 © KSV, LA

webadmin@klubspolved.cz