KLUB SPOLEČENSKÝCH VĚD

Návrat na hlavní stránku

Archiv - návrat na hlavní nabídku

Referáty - návrat na výběr

Referáty z uskutečněných akcí Klubu - vybraná položka:

22. ledna 2014 - středa 17,00-19,00
Přednáška s diskusí na téma
ASPEKTY ZVYŠUJÍCÍHO SE VLIVU ISLÁMU V EVROPĚ
Úvod Ing. Václav Janoušek se spolupracovníky
Místo konání: Praha 1, Politických vězňů 9, místnost č. 153

          Text a foto LA (KSV)

Tato přednáška byla uspořádána na základě nabídky Ing. Václava Janouška (na první fotografii při přednášce). Na 25 účastníků vyslechlo informace o teoretických základech islámu jako náboženství a o některých apektech šíření islámu ve světě.
Základem islámu jsou 2 zdroje - korán a sunna. Korán se skládá ze 114 súr (kapitol), které jsou souhrnem všech pravidel, která byla zjevena proroku Mohamedovi. Sunna je soubor hadísů (zpráv) o tom, co řekl nebo vykonal Mohamed. Podíl koránu na obou textech je asi 14%. Ve více než šedesáti procentech obsahu obou textů lze nalézt "politický aspekt". Diskutabilní jsou pasáže obsahující pokyny k šíření víry a k chování vůči bezvěrcům a jinověrcům.
Podle odhadů z r. 2012 žije v Evropě asi 25-30 milionů muslimů, přičemž jejich podíl na populaci v jednotlivých zemích se pohybuje v širokém rozmezí 1-14%. Také přístup muslimů k majoritní společnosti je v jednotlivých zemích různý (také v závislosti na zemi jejich původu) - od vzájemné tolerance přes vytváření uzavřených komunit (ghett) se snahou o jejich autonomii až po prosazování výstavby mešit, nadřazování práva šaría právu hostitelské země apod. Snaha většinové populace o zachování evropských (křesťanských) hodnot bývá často místními orgány upozaďována s poukazem na "politickou korektnost", multikulturalismus apod.
Přednášející poukázali na konkrétní negativní jevy, spojované s islamismem. V posledních desetiletích vyvolala mimořádnou pozornost vlna mezinárodního terorismu, kterému ročně padne za oběť cca 10-20 tisíc lidí. Terčem útoků se stávají země téměř na všech kontinentech - USA, Velká Británie, Francie, Španělsko, Rusko, Egypt, Mali, Keňa, Nigérie, Čad, Indie, Indonésie, Pákistán atd. Přitom např. USA zastávají diferencovaný postoj k jednotlivým muslimským zemím, očividně v závislosti na svých ekonomických zájmech a cílech (např. na jedné straně Saúdská Arábie a Pákistán, na druhé straně Irák a Afghánistán nebo podpora protivládních povstání v zemích se sekulárními režimy - tzv. arabské jaro). Bylo rovněž poukázáno na to, že některé muslimské státy cíleně financují výstavbu mešit v Evropě přes různé "nevládní organizace", jiné zase prostřednictvím svých ambasád sledují, jak jsou jejich krajané v hostitelských zemích nábožensky aktivní apod. Za málo prozíravý lze považovat negativní přístup úřadů některých zemí k hlasu občanů, kteří upozorňují na porušování pravidel hostitelských zemí ze strany přistěhovalců - muslimů, na postupnou erozi evropských kulturních hodnot a tradic (např. přejmenování vánoc na "zimní svátky") apod. Kritici negativních projevů islamismu jsou někdy označováni za rasisty, ačkoliv islamismus je ideologie, nikoliv rasa nebo národnost.
Část besedy byla věnována zkušenostem ze života muslimské komunity v Praze. Bylo poukázáno na postupné získávání kontroly nad životem jednotlivce - přesně je předepsáno, co se má dělat a co se nesmí dělat, nejčastěji podléhají tomuto vlivu mladší lidé, kteří hledají určité "ukotvení" v životě podle přesně daných pravidel.
V následné diskusi několika účastníků podvečera byly položeny doplňující otázky a zazněly i vlastní názory na problematiku soužití s islámem.

Doporučená literatura k doplnění tématu:
Lukáš Lhoťan: Islám a islamismus v České republice, 2. doplněné vydání, Pstruží 2013

Poslední aktualizace:
13.2.2014 © KSV, LA

webadmin@klubspolved.cz