KLUB SPOLEČENSKÝCH VĚD

Návrat na hlavní stránku

Archiv - návrat na ostatní
informace

Archiv aktivit Klubu - vybraná položka:

Středa 30. září 2015 (tištěné vydání, str. 8)
(na webu Haló novin nebylo nalezeno)

Evropská levice, jak dál?

Pod názvem »Evropská levice, jak dál?« uspořádal Klub mezinárodní politiky při KSČM minulý týden besedu s jedním z lídrů Strany demokratického socialismu (SDS), vysokoškolským profesorem Jiřím Hudečkem.
A proč se zástupcem SDS? Protože právě SDS je v ČR nejúžeji propojena se stranou Evropské levice (EL), v níž je např. KSČM pouhou pozorovatelkou.
SDS je členskou stranou EL, která využívá mj. toho, že coby neparlamentní subjekt může při větší angažovanosti KSČM v europarlamentní levicové frakci GUE/NGL koordinovat spolupráci evropské levice právě na půdě EL. Koneckonců v EL jsou zastoupeny i strany z nečlenských zemí Evropské unie, takže pro práci na neparlamentní úrovni je přímo ideální. Podmínky současné evropské levice ovšem rozhodně ideální nejsou. I o tom se na Klubu mezinárodní politiky hovořilo.
Úvod Hudečkova vystoupení ovšem logicky patřil historii EL od roku 2004, jak EL vznikla a jaká byla cesta SDS, resp. KSČM k tomuto netradičnímu zastřešujícímu subjektu (disponujícímu nejen individuálním, ale i kolektivním členstvím).
Hudeček se zmínil i o vymezování se (od) řecké KKE, jejím sporu s úspěšnou SYRIZOU, která je naopak vedle německé Die Linke. opěrným bodem EL i GUE/NGL, ale také o slovenské KSS, která se bohužel na projektu EL neúčastní ani jako pozorovatelská strana, natož členská. Jedním z důvodů této skutečnosti může být i fakt, že EL vybírá nemalé členské příspěvky. Přesto ze zakládajících členských stran, kterých bylo 12, je dnes už 27 z 22 států starého kontinentu (mezi nimi jsou zastoupeny např. Katalánsko, Moldavsko, Bělorusko, ale i Švýcarsko, Turecko a Severní Kypr). K tomu si připočtěte osm až devět pozorovatelských stran s tím, že další tři až čtyři přihlášky jsou v procesu. A to už není síla vůbec zanedbatelná.
»Neštěstím našeho hnutí je, že vždy chceme mít pravdu celou, evropské levici chybí umění kompromisu a tolerance,« postěžoval si Hudeček. Což ho mrzí o to víc, že EL musí řešit zásadní témata jako tzv. úsporná opatření diktovaná Trojkou, přístup k pracovnímu trhu, migrantům, feminismus, otázky válek a míru, napjatých událostí ve Středomoří a na Blízkém východě (s dlouhodobou podporou Palestincům). Na druhou stranu i množství problémů svádí k tomu, že EL se čím dál častěji stává pouze jakýmsi deštníkem, zastřešujícím subjektem, přičemž hledání řešení výše zmíněných problémů pomalu ustupuje...
Přesto na házení flinty do žita je ještě dost času. Evropskou levici, z jejíchž otevřených sjezdů jistě ještě pamatujeme ten, který proběhl před lety v Praze, potřebujeme. Pomůžeme znovu?!

Roman JANOUCH

Poslední aktualizace:
1.10.2015 © KSV, LA

webadmin@klubspolved.cz