Sobota 26. července 2014 (tištěné vydání)

 

http://www.halonoviny.cz/articles/view/26486135   (25.7.2014)

 

http://www.halonoviny.cz/images/showimage/26486135/2/2

Hovořit o socialismu má smysl

Rozhovor Haló novin s Lubomírem Vackem, předsedou Klubu společenských věd

Přes třicet historiků, filozofů, sociologů, ekonomů, politologů a odborníků dalších profesí jednalo nedávno v Čelákovicích jeden a půl dne o socialismu. Přesněji řečeno o základních principech budoucí české společnosti. Konferenci připravil váš Klub společenských věd společně s Centrem strategických a teoretických studií KSČM (CSTS). Proč znovu o socialismu? Myslíte si, že o něm bylo napsáno a řečeno málo? A mají vůbec diskuse o socialismu smysl?

To slýchám dost často. A nejen v tomto znění, ale i ostřeji, třeba, že je zbytečné hovořit o tom, co bylo ztraceno a nevrátí se. Hovořit o socialismu ale má smysl, dokonce čím dál větší. Mimo jiné i proto, abychom byli schopni lidem srozumitelně a relativně přesně sdělit, co je v programu radikální levice, tedy k čemu směřují její aktivity, a co si pod pojmem socialismus představujeme.

Dobrá, ale proč diskuse o principech socialismu?

Jde o určitou hierarchii socialistických znaků. Co je prvotní a druhotné pro socialismus. Bez čeho nemůžeme o socialismu hovořit. Co je a co není principiální v jedné části světa, nemusí být rozhodující v jiné zemi. A také co je nutné v první části socialistické přeměny, a co v dalších etapách. Protože cesta k socialismu bude dlouhá, postupná a křivolaká. Ale to už jsme zažili. A ty základní principy, atributy, znaky je nutné charakterizovat, vysvětlit. Pro stanovení cílů má velký význam pořadí důležitosti těchto znaků.

Co bylo hlavním obsahem jednání?

V podstatě nebylo řečeno nic zvláště nového, byly uváděny známé a dříve uznávané znaky socialismu. Opakuji, že šlo více o stanovení jejich hierarchie, o uspořádání, platnost či použitelnost v dané době. Šlo o to, co je pro socialismus platné vždy, platné v určitých situacích a podmínkách, či co je méně podstatné.

Diskuse o socialistické společnosti byly vždy v centru pozornosti teoretické a odborné levicové fronty, i když v některých letech ochabovaly. Důraz na další rozvíjení studia a diskusí položil i VIII. sjezd KSČM, v jehož usnesení je zřetelně uveden požadavek soustavného propracovávání myšlenek socialismu.

Jsou tu několikaleté práce na pozoruhodném dokumentu Socialismus pro 21. století zpracovaném Centrem strategických a teoretických studií KSČM a jednání konference přispělo k dalšímu rozpracování vizí a představ obsažených v tomto dokumentu.

V čem tedy podle účastníků konference spočívají nejpodstatnější rysy socialismu?

K základním ekonomickým rysům socialismu zaměřil úvodní slovo i hlavní referát místopředseda KSČM a předseda CSTS Jiří Dolejš. Jakkoli si všímal především problematiky socialistického vlastnictví, věnoval velkou pozornost i objektivnímu pohledu na celou kauzu podstaty socialismu. Vytvořil prostor pro volnou a živou odbornou diskusi. Na něj navázal Ladislav Šafránek tématem orientovaným k propojení budoucnosti s minulostí realizace socialismu. Diskuse o plánovitém hospodářství zůstala poněkud stranou, jakkoli by si zasluhovala velkou pozornost.

Jak se rozvinula diskuse?

Konferenční diskuse se zaměřila hodně na základní sociální a politické rysy socialismu. Velká pozornost byla věnována sociální spravedlnosti a sociální rovnosti. Nebylo pochyb o tom, že jde o klíčové, rozhodující pojmy a atributy socialismu. A to platné pro všechny formy, etapy a pojetí socialismu. Shoda účastníků se projevila v několika vyjádřeních. Excelentně to sdělili sociolog Rudolf Franěk a filozof Josef Suchánek: základní pojetí je jasné, ale rozšifrování komplikované. Jednoduše řečeno: obecné vyprávění o spravedlnosti nestačí, je nutný přesný rozbor a popis pojmů.

Základním atributem socialismu je tedy sociální spravedlnost, to je úhelný kámen.

Ano, tam je klíč. Výklad sociální spravedlnosti je ovšem mnohoznačný. Jde o to, co si pod tímto pojmem představovat. V mnoha dokumentech není přesně charakterizován, přesto, že na jeho charakteristice velice záleží. Spravedlnost úzce souvisí s rovností, ale nikoli s rovností všech se vším, a ve všem. A v tom podstatnou roli hraje spravedlivá odměna za vykonanou práci pro společnost, tedy nejen pro některé lidi. A také sociální jistota jako hodnota, kterou potřebují všechny sociální skupiny. Jistota a záruky všeho, co lidé potřebují - výdělku, jídla, bydlení, práce, bezpečí, klidu, zaměstnání, kultury i vzdělání.

Z programu konference vyplývá, že se jednalo i o cestě k socialismu.

Velkou pozornost účastníků získal příspěvek Václava Exnera k problematice vývoje Číny jako jedné z alternativ socialistické cesty přednesený s pochopením zvláštností tohoto vývoje. A také se diskutovalo o efektivnosti a operativnosti řízení, i o vyváženosti hodnot, rovnováze možností a potřeb - o tom, na co dává mimořádnou váhu čínská cesta, čínská představa socialismu. Některá další vystoupení se zabývala možnostmi zvláštního svébytného vývoje k socialismu v různých zemích při zachování základních znaků socialismu.

Logicky na to navazovala obsáhlejší diskuse k tématu nastolenému slovenským filozofem a politologem Františkem Škvrndou o bezpečnostních aspektech změn ve společnosti. Z výkladu i z diskuse konec konců vyplývalo, s několikerým připomenutím současné napjaté bezpečnostní situace, jak vážným a důležitým atributem každé budoucí společnosti je zachování míru. A jak je nutno si vážit mírových vztahů s okolními státy různých národností a různého náboženství. Je zřejmé, že v představách socialistů z válčících zemí je mír mimořádně akcentován jako předpoklad budoucí společnosti.

A zazněla i téze: Jestliže válka je rájem pro rozvoj finančního kapitálu, pak pro cestu k socialismu je válka fenoménem ničení a rozkladu společnosti.

Účastníci byli plni myšlenek: jestliže cesta někam, k něčemu, pak k čemu, k jakému cíli. Ukázalo se, že to je téma na další konferenční jednání. A tak o cestě k socialismu se hovořilo vlastně jen okrajově. Mohu poznamenat, že se jednalo o tom, že podstatnou roli při realizaci těchto cílů bude mít pokrokově nejsilnější kategorie, skupina lidí – střední vrstvy.

Zaznělo ovšem i odsouzení zbožných přání rychlého a dokonalého nástupu socialismu, tzv. pokud možno příští rok. Realismus byl patrný v každém příspěvku.

Hovořilo se i o dalších znacích socialismu?

Ano. Zajímavé byly poznámky o významu volného času, s připomenutím významného Marxova tvrzení o volném čase jako říši svobody a největší výrobní síle budoucnosti.

Diskuse se několikrát stočila i k politickému systému. Vyplynulo z ní, že politický systém bude postupně krystalizovat podle vývoje socialistické společnosti. Od současné formy až po volnější politický systém v rozvinutém socialismu, kdy nepůjde o politický systém stran a hnutí, jako systém boje o moc, ale o spravování společnosti – centrální či skupinové, družstevní, samosprávné.

V rozpravě byla několikrát zmíněna problematika ekologie a životního prostředí, i funkce hodnot za socialismu. Účastníci vyjádřili své názory na výjimečnou úlohu morálky za socialismu, na úlohu manipulace v současném i budoucím informačním prostředí.

A o demokracii a svobodě v socialismu se hovořilo?

Jistě, jenomže vždy s připomenutím o jakou demokracii a svobodu jde. Socialismus bez demokracie a svobody si nelze představit. Ale vždy s dodatkem - pro koho, za jakým účelem.

Některé atributy či znaky, rysy, o nichž je řeč, jsou však zahrnuty i ve slovnících jiných ideových a politických hnutí.

Skutečně některé stejné anebo podobné znaky mají dokonce ve svých programech i jiné politické subjekty. Sociální demokraté, křesťané, někdy i liberálové halasně hovoří o lidskosti, humanismu, sociálním státě, spravedlnosti rozdělování, oceňování práce, potírání korupce … Jenže skutky příliš často unikají pod jejich rukama.

Jaké je životní krédo Lubomíra Vacka si přečtěte v sobotním tištěném vydání Haló novin.

Jan STERN