Popis: Popis: HANO.jpg

4. 2. 2013

Z politiky se vytrácí vědecké poznání

Z praktické politiky se vytrácí vědecké poznání i zájem o ně, ač dobrá znalost teorie je předpokladem pro kvalitní poznání a pochopení problémů v jejich hloubce a šířce a pro nalezení možností správného řešení, vyplynulo z řady vystoupení a diskusí na konferenci »Význam a funkce společenských věd«, kterou uspořádal Klub společenských věd o víkendu v Čelákovicích.

V bezmála dvou desítkách přednášek získali účastníci - díky osobnostem jako europoslanec KSČM Miloslav Ransdorf, místopředseda ÚV KSČM Jiří Dolejš, ekonom Ladislav Šafránek, sociolog Lubomír Vacek - přehled o stavu řady vědeckých disciplín a o několika konkrétních vědeckých zkoumáních v sociologii, historii, filosofii, ekonomii, informatice.

Hovořilo se o vztahu vědy a ideologie, objektu a subjektu, o rozporech mezi teorií a praxí a zejména o množství konkrétních příkladů, kde se uvedené vztahy a rozpory vyskytly a vyskytují. Vystupující zdůraznili nutnost uchování objektivity a pravdivosti vědy a varovali před falešnými ideologiemi.

Ransdorf probral dopady postmodernismu na sociologii, politologii, historii a jiné vědy, kdy došlo k relativizaci přístupů, pojmů a událostí, nivelizaci odborného s laickým diskursem a destrukci hodnot. To jej vede k výzvě »opět vynalézt Evropu«, obnovit evropské myšlení, evropský racionalismus a humanitní étos, bránit technologickou civilizaci.

Sociolog Ján Mišovič se dotkl otázky zodpovědnosti vědce za užití jeho zjištění, psycholog Jiří Zelina omezení psychologického výzkumu na reklamní oblast, exposlanec Václav Exner ukázal protiklad víry a vědění a míru realismu projektů evropských levicových stran, historik Josef Kůta podtrhl nutnost vůči partnerům a oponentům argumentovat, ne je napadat, Václav Šenkýř vyjádřil obavy o dostatek kvalifikovaných levicových manažerů, Jaroslav Polák upozornil na fakticky jen 30procentní skutečně ateistický světonázor občanů ČR atd.

(kru)