Popis: Popis: HANO.jpg

26. 2. 2011

Občanská společnost – téma, které musí levice pochopit a uchopit

PRAHA – Potřeba pochopit téma občanské společnosti a jeho místa v levicovém myšlení a politice se prolínalo vystoupením europoslance KSČM Miloslava Ransdorfa na přednášce a diskusi Klubu společenských věd »O levicové literatuře ve světě«, na níž dalším přednášejícím byl profesor Tibor Vaško.

Ransdorf představil mozaiku desítek autorů a jejich děl, přičemž jako hlavní osobnosti, reprezentované i myšlenkovými školami, uvedl »militantního racionalistu« Györgyho Lukácze, zastánce »konkrétního utopismu« Ernsta Blocha a Antonia Gramsciho, marxistického teoretika občanské společnosti. Na letmém přehledu životních osudů a dat publikování knih doložil europoslanec peripetie, jimž byli v minulosti marxisté rozvíjející otázky demokracie vystaveni. Připomněl např. Blochovo varování, že odklonem bolševického Ruska od demokratických institucí by vznikl Čingistán se socialistickými symboly. Ocenil, že KSČ po r. 1945 se svou politikou přiblížila Gramsciho konceptu občanské společnosti, v Rusku však demokratické instituce a zprostředkování neměly tradici, tamní kulturní tradice stála na sebeobětování inteligence, na obnovení práv bezprostřednosti. Ransdorf konstatoval, že nemálo z těch, kteří se před r. 1989 hlásili k marxismu, poté otočilo a např. Gennadij A. Zjuganov označil marxismus za dobrý výraz velkoruských státních idejí. Europoslanec zdůraznil, že však po útlumu 90. let došlo k výrazné renesanci jak zájmu o Karla Marxe a Bedřicha Engelse, tak samotných marxistických myšlenek. Tlak na popření jakobínské tradice Velké francouzské buržoazní revoluce opadl, vycházejí nové monografie a další knihy a »termín třídní boj už není sprosté slovo«, dodal.

Vaško přidal další hrst jmen a citátů, jako Slavoj Žižek, Leo Szilard (»Padne-li ruské impérium, padne i americké«), John M. Keynes (»Lakomost a hrabivost je neřest, lichva je přečin«), Jacques Atali, a přiblížil východiska a záměry »Nulté internacionály« jako stabilní, trvalou ekonomiku, jiná měření pokroku, odklon od konzumerismu atd.

V diskusi Ransdorf upozornil mj. na Marxovu fakticky ekologickou předvídavost, že vykořisťování člověka a přírody jde ruku v ruce a že je třeba předávat Zemi dalším generacím nepoškozenou. Dotkl se ale i současných problémů levice - neschopnosti formulovat koncept kulturní politiky, natož ho realizovat, netečnosti k trendu, jehož si všiml i Zbigniew Brezinski, že tématem 21. století bude spravedlnost, tápání při analýze dění v arabském světě, kdy sami Arabové hovoří nikoli o intifádě, nýbrž o revoluci, a kdy levice přehlíží ekonomickou nemohoucnost arabských států a propastné sociální rozdíly a přiklání se ke spikleneckým teoriím tamního společenského pohybu. V té souvislosti poukázal na opomíjený význam kmenů v arabském světě a na zkušenost z Afghánistánu o nemožnosti mongolského postupu (vyvraždit většinu obyvatel), omezené funkčnosti britského řešení (uplatit náčelníky) a dlouhodobosti nadžibulláhovského přístupu kulturního a sociálního vzestupu obyvatel.

Vyhrocení dnešní sociální situace, konkrétně v USA, doložil Vaško na změnách v přivlastňování si národního důchodu: v letech 1960-69 jedno procento nejbohatších získávalo 12 % a 90 % chudších a středních vrstev získávalo 65 %, v l. 1982-89 to bylo 40 % pro setinu nejbohatších a 24 % pro 90 % chudších, v l. 2002-07 tyto skupiny získávaly 65 %, resp. 12 %, což se přiblížilo l. 1923-29 (70 a 15 %). V besedě mj. zazněla otázka, kdo pohřbí kapitalismus, když hrobařem otrokářství se nestali otroci a hrobařem feudalismu nevolníci.

Nejbližší akcí KSV je přednáška Anny Štofanové »Morálka a společnost«, která se uskuteční ve středu 9. března od 17 hod. v budově ÚV KSČM, Praha 1, Politických vězňů 9.

(kru)