Popis: HANO.jpg

8. 1. 2011

Hledat logiku dějin a nabízet alternativy

PRAHA – Hodnotit dějiny bilančně, tedy klady i zápory, neuzavírat hodnocení, nepřivlastňovat si pravdu, nýbrž hledat logiku dějin, nejen kritizovat, ale navrhovat řešení a pozitivní alternativy – některé z myšlenek poslance Jiřího Dolejše na diskusi Klubu společenských věd nad jeho knihou »Levice mezi minulostí a budoucností«.

Autor položil otázku, zda měl pokus o socialismus systémovou chybu, a zdůraznil nutnost objektivních, střízlivých, hlubokých analýz, z nichž by mělo vyvstat varování pro následovníky. Ze svého díla vyzdvihl zejména stručné zachycení ekonomických reforem v l. 1948-1989 a prohlásil, že tehdejší politická ekonomie socialismu zkrachovala, takže je třeba hledat její nové pilíře. Sází na ekonomickou demokracii (družstva, spoluúčast pracujících, podnikovou samosprávu), která by měla odstranit problém vlastnického odcizení, k němuž došlo ve státních podnicích, a tedy se promítnout do zvýšení ekonomické efektivity výroby. Podtrhl však, že socialistické řízení hospodářství nemůže spočívat jen v redistribuci, ale musí se zabývat investicemi, motivací pracovních sil, připuštěním občanského sektoru ve funkční logice ekonomiky.

Dolejš konstatoval, že KSČM je pět až šest let v útlumu. Upozornil např. na oblast ekologické politiky, v níž česká levice zaujímá konzervativní, tradicionalistické postoje, jde více o »mimikry« než o moderní, důvěryhodnou a promyšlenou ekologickou politiku.

Varoval před mocenským monopolem, symbolizovaným stalinismem, nálepkováním, stavěním si vlastních bariér předem. Zdůraznil distanc radikální levice od levice krajní, extrémní, která je nakloněna porušování demokratických zásad a univerzálních principů lidství.

Diskutující ocenili otevřený, nečernobílý pohled autora, jeho odvahu zaujímat stanoviska, jeho objektivní ocenění Marxe, Lenina, Gorbačova atd. Přiznali inspirace, které jim Dolejšova práce vnukla, připomněli některá pozitiva a negativa předlistopadového režimu, ale třeba také nutnost více zkoumat lidskou rovinu společenských procesů, psychickou stránku rozhodování lidí jako členů sociálních skupin.

(kru)