12. června 2010

Historické strany ztratily, hrozí autoritářství

PRAHA - Vracíme se ještě k diskusi o výsledcích sněmovních voleb, které se ve středu na půdě Klubu společenských věd v Praze účastnili politologové Zdeněk Zbořil a Oskar Krejčí.

Haló noviny o úvodních vystoupeních obsáhle informovaly (10. 6.). Na závěr panelisté odpověděli řadu dotazů z pléna.

Většina otázek se soustředila na povolební vyjednávání ODS, TOP 09 a Věcí veřejných, na zhodnocení volebních výsledků KSČM a ČSSD, či na perspektivy levice. Právě k tomuto tématu – levice v kontextu Evropy a světa - organizátoři přislíbili uspořádat samostatnou přednášku.

Na otázku, čím si vysvětluje, že k letošním sněmovním volbám nedorazily dvě pětiny voličů a že volební zisk KSČM stagnoval, odpověděl politolog Zdeněk Zbořil tak, že voličskou podporu ztrácejí tzv. ideové strany (týká se ODS, ČSSD, lidovců a zelených). Ve srovnání s nimi není propad voličských hlasů pro KSČM tak markantní. »Historické strany ztratily«, zdůraznil. Zafungovaly přepjatost propagandy a barnumská reklama, jež vyvolaly znechucení lidí jít k volbám. Oskar Krejčí se k daným otázkám vyjádřil v tom smyslu, že se prohlubuje provinčnost České republiky a spousta voličů tuto skutečnost již vnímá. Historickou úlohou ČSSD je potvrdit změny, které udělala ODS, dodal na margo uvedených dvou »historických« stran. Za významný faktor volebního chování občanů Krejčí považuje únavu »stářím« mnohých politiků. »I úspěšný politik je po sedmi letech voličům protivný«, dodal. Podle Krejčího protestní hlasy odtekly k nevolení a k hlasům pro Věci veřejné. V té souvislosti zdůraznil, že historickou rolí komunistických stran je kritizovat kapitalistický systém. Přehnaná státotvornost u komunistické strany znamená »béčko« sociální demokracie.

Krejčí pokračoval v odpovědi na další otázku, a to, jakými idejemi by měla levice nahradit uváděnou ideovou vyprázdněnost. V hesláři radikální levice musí zůstat podle něho radikální humanismus, obhajoba lidských práv, sociální spravedlnost, úsilí o mír atd. Mladí ve své většině dosud neprošli tak krušnou životní zkušeností, aby to u nich vyvolalo kritické myšlení a pochopení těchto pojmů.

Politolog Zbořil pobavil přítomné vysvětlením fenoménu těchto voleb – kroužkování. To se prý zrodilo »v jedné z restaurací«, a to proto, aby se zvýšil zájem voličů o volby. Ve finále kroužkovalo 3,8 milionu voličů, doplnil, a víme, že díky těmto preferencím odešli do politického důchodu mnozí matadoři poslanecké práce, dokonce i lídři svých kandidátek. Naopak poskočili někteří mladí nováčci, zpravidla úspěšní a sebevědomí, dodal.

Posluchači se zajímali také o propad Strany zelených. Oskar Krejčí vysvětlil, že strana nepropadla, nýbrž se vrátila do původní polohy (dle jeho mínění je »zelený« volební zisk 2,5 % normálním stavem). Důvod vidí v tom, že zmizela její mediální podpora (například se zástupce SZ nedostal do pořadu Otázky V. Moravce speciál, na rozdíl od předvolebního období na jaře 2006), a její heslář převzaly jiné strany. Nikoli nezajímavá byla Krejčího odpověď na další otázku – co se musí stát, aby se mezigenerační válka změnila v třídní uvědomění. »Musí přijít nová generace. Současné generace mají jakési stigma, třeba 50. let či roku 1989«, vyjádřil svůj názor.

Další dotaz směřoval na možnost privatizace důchodového a zdravotního systému, které jsou na spadnutí již mnoho let. Zdeněk Zbořil je přesvědčen, že 118hlavá rodící se koalice se bude snažit vydržet aspoň do doby, než se uskuteční právě tyto privatizace, a uvedl příklad obdobného účelového chování, kdy pražský primátor Pavel Bém (ODS) u vědomí toho, že jeho strana v Praze nevyhrála volby, stačil v těchto dnech prosadit některé změny územního plánu.

V závěru pak zazněly otázky na možnou souvislost českých voleb s nadcházejícími volbami na Slovensku. Krejčí označil rozpoložení slovenské levice po českých volbách jako úlek, čehož využila lídryně slovenské pravice Radičová. Ta se vyjádřila, že český volič volil racionálně. Přesto však – vedle mnoha společného - mají slovenské volby i vlastní témata, např. Trianonskou dohodu.

Na úplný závěr Zbořil odpověděl na zneklidňující otázku týkající se perspektiv možného nástupu fašismu u nás. »Samozřejmě se to bude jmenovat jinak. Dělnická strana sociální spravedlnosti je využívána jen jako nátlaková skupina. Nebezpečnější silou jsou Věci veřejné«, varoval politolog, který se domnívá, že mladí lidé vstupující dnes do vysoké politiky jsou schopni okamžitých řešení. Mluvme tak spíše o autoritářství, zakončil.

(mh)