10. června 2010

Velmi hluboký úpadek kritického myšlení

Volby výsledkem činnosti České televize

PRAHA – Základními faktory, které dle politologa Oskara Krejčího zformovaly volební výsledek, byla zásadní změna jednání České televize a svržení Topolánkovy vlády, čímž přišla levice o snadný terč.

Dle jeho kolegy Zdeňka Zbořila propadla obrovská část české společnosti do velmi hlubokého úpadku kritického myšlení, nezná historická fakta, a proto není s to chápat kontext událostí a rozhodnutí a chápat vazby mezi fakty, událostmi a rozhodnutími. Oba politologové vystoupili včera v Praze v úvodu povolební diskuse Klubu společenských věd.

Krejčí prohlásil, že tradiční volební stranická propaganda ustoupila mediální propagandě, ideové strany propadly a na výsluní se dostaly strany formované jako podnikatelské projekty. Konstatoval, že nové strany podnikatelského typu nemají v Evropě partnery.

Upozornil, že ČT v r. 2006 vedla předvolební kampaň jako souboj dvou velkých stran a dvou tváří, zatímco nyní podpořila středně velké strany. Dle něho se ukázalo, že ČT je s to vyrábět takové podnikatelské politické strany. Přitom to budou strany autoritářského, lepenovského či haiderovského typu. Je názoru, že Mirek Topolánek svými fašizoidními výroky vlastně předběhl dobu. Změnu přinese až nová sociálně ekonomická zkušenost, proto po dzurindovských asociálních reformách zvítězil Robert Fico, proto uspěl Hugo Chávez.

Podtrhl, že ČT je nekontrolovatelná, byť má Radu ČT, která však politice nerozumí a zaobírá se podružnostmi. Jak podotkl, nic nemá větší reprodukční schopnost než lidská hloupost. Varoval, že boj s televizí nelze vyhrát, nelze uspět ani s podbízením, neboť ona rozhoduje o termínu pořadu, tématu, otázkách, spolubesednících. Jedinou obranou je privatizace ČT, dodal.

Druhým faktorem byly dle Krejčího fatální chyby zejména ČSSD, jako hlavní síly levice. S pádem Topolánkovy vlády zmizela konfrontační témata (poplatky, rozpočty), na nichž levice prosperovala, a hlavní roli převzaly tváře, billboardy, hesla. Tolerancí Fischerovy vlády a jejího ministra financí, s nímž patrně chtěl někdo v budoucnosti vládnout, si levice nepomohla. Označení formující se vlády jako »rozpočtově zodpovědné« nazval nesmyslem, když ji vytvářejí ti, kteří jsou zodpovědní za dva obrovské schodky. Pochopení tohoto však není věcí pohledu pravice – levice, nýbrž inteligence, poznamenal politolog. Pravděpodobnost, že VV ustojí tlak lobbistů, odhadl Krejčí na 5 %, poněvadž nemají ustálenou hierarchii hodnot a osobností. Kombinace šlechtického paternalismu a sociálního darwinismu nedává běžným občanům velkou šanci na splnění očekávání.

Poukázal pak ještě na nová témata, která před volbami nezaznívala – napadení Trianonské smlouvy, od níž je jen krok k napadení dekretů Edvarda Beneše. Přitom je nejasné, jakou pozici zaujme Karel Schwarzenberg, zda se nepřidá k habsburské šlechtě.

Zbořil na základě dlouhých termínů sestavení vlády předpokládá, že se chystá tunelování politických stran lobbisty. Úspěch nových stran připsal loterijní morálce Čechů, která během privatizace nahradila morálku z polistopadového období. Morálka lidí byla médii zmanipulována ke konzumerismu, mediokracie používá nové účinné technologie. Lidé nejen že kupují propagované zboží (a strany), ale vůbec přistoupili na přijímání reklam a na druhou stranu byli přivedeni k ignorování řady klíčových faktorů.

Dle Zbořila jsou média nyní v transformačním období, kdy po odchodu Jiřího Paroubka hledají nový cíl. Dodal, že Paroubek byl vystaven útokům pět let a někdy jim také nahrával svým vystupováním a egem, což Zbořil glosoval rčením »Nelez vysoko na strom, bude ti vidět na zadek!«. Připomněl, že »blbá nálada« dle Milana Kundery, autora tohoto termínu z počátku 70. let, je výsledkem situace, kdy ve společnosti chybí kritické myšlení, které např. nechybělo v ČSSR v 60. letech.

Politolog se též pozastavil nad hodnotovou dezorientací mladých, kteří nejsou schopni odlišit dobro a zlo, a nad vědomostní výbavou studentů, zvláště politologie. Neznají totiž přední činitele TOP 09, nebo nevěří, že ve vládě Klementa Gottwalda bylo méně komunistů než ve vládě Václava Klause (u něho bývalých). Poukázal i na MfD a LN, kterým uniká, že Trianonská smlouva byla důsledkem 1. světové války.

(kru)