29. října 2009

Hovořili jsme s místopředsedy Klubu společenských věd Ivem Látalem a Otakarem Lancem

Každý člen klubu se může angažovat ve svém oboru

·         Na začátku roku se přeměnil někdejší Klub sociologů a psychologů na Klub společenských věd. Co vás k tomu vedlo?

Ivo Látal (IL): Klub sociologů a psychologů (KSP) vznikl v roce 1990 jako zájmové občanské sdružení levicově orientovaných odborníků ze sociologie a psychologie. Brzy se připojili filozofové a vytvořili samostatnou sekci. Zaměřili jsme se na odbornou teoretickou a osvětovou činnost, pravidelně jsme pořádali semináře a besedy k aktuálním sociologickým a filozofickým otázkám, uskutečnili několik desítek sociologických výzkumů a zpracovávali odborné rozbory.

Otakar Lanc (OL): Před dvěma lety došlo k postupnému rozpadu Klubu ekonomů a zbytek členů požádal o vstup do KSP. Od té doby se začala prosazovat myšlenka na rozšíření působnosti klubu i na další vědní obory, a tak došlo k vytvoření Klubu společenských věd. Jako první po té jsme uspořádali seminář, na kterém vystoupili odborníci z oblasti moderní fyziky, astronomie a dalších přírodních věd.

IL: Klub zůstal občanským sdružením s vlastním hospodařením a registrací u ministerstva vnitra, otevřeným pro kohokoli, kdo má zájem o sledování a rozvíjení levicových stanovisek k problémům v jednotlivých vědních oborech.

·         Můžete více rozvést otázku světonázorové orientace Klubu?

OL: Ve společenských vědách a při uplatňování výsledků jejich zkoumání se vždy odráží světonázorová orientace. KSV a jeho členové se hlásí k levicovému zaměření a dialekticko-materialistickým přístupům k problémům, kterými společnost žije. Úspěch KSV závisí na tom, nakolik se nám v základních stanoviscích daří objektivně postihovat společenský vývoj, a to také znamená citlivě přistupovat k poznatkům celé společenskovědní fronty.

·         Jak je to s osvětovou a vědeckovýzkumnou činností Klubu, o níž se zmiňují stanovy?

IL: Při ní spolupracujeme s levicově orientovanými organizacemi jako např. s KSČM a se Stranou demokratického socialismu, ale také se společenskovědními a výzkumnými organizacemi, např. Socialistickým kruhem a Výborem národní kultury. Výbor KSV má poradní orgán, tzv. odbornou radu. Ta je složena ze specialistů na jednotlivé obory a je tak vybavena k tomu, aby doporučovala zařazení aktuálních témat toho kterého oboru do programu klubu.

·         Jaká je vazba KSV na KSČM?

IL: KSČM nám poskytuje prostory k uskutečňování akcí. Klub není součástí struktury KSČM, je samostatnou organizací, je ovšem zván ke spolupráci s jejími komisemi či jinými týmy. Pro ně mají obzvláštní význam výsledky sociologických průzkumů, k nimž má náš klub k dispozici vlastní tazatelskou síť po celé republice s okruhem zhruba 700 dotazovaných. V poslední době měl velký ohlas např. sociologický průzkum Názory občanů ČR před volbami do Evropského parlamentu .

·         Zúčastnil jsem se řady akcí KSV, které oznamují Haló noviny v rubrice Haló tip. Konají se za početné účasti, živě se na nich diskutuje, mají dobrý ohlas.

IL: Ano, vážíme si zájmu. Za 19letou existenci Klubu proběhlo na 400 akcí různého druhu a s různou tematikou, 46 sociologických průzkumů, pravidelné jsou roční ankety k vývoji společnosti a vydali jsme 18 disket se společenskovědními texty. Velice pozitivně byly přijaty např. přednáška sociologa Stanislava Holubce Minulost a přítomnost sociálního státu, beseda s prof. Vladimírem Kyzlinkem o probíhající krizi a přednáška Ing. M. Kohoutka Systémový pohled na krize a teorie vývoje. Výsledkům tuzemských voleb jsme věnovali setkání s politologem Oskarem Krejčím, o průběhu a výsledcích voleb v USA informoval poslanec Václav Exner. Na základě výsledků našeho sociologického výzkumu jsme ve spolupráci s klubem zastupitelů KSČM Zastupitelstva hl. m. Prahy uspořádali besedu o postavení a životních podmínkách seniorů v Praze. Úspěšná byla také prezentace práce Františka Ledviny Základy marxistické filozofie nebo diskuse nad knihou sociologa Petra Saka Člověk a vzdělávání v informační společnosti.

OL: Ještě bych zmínil přednášku o odkazu Charlese Darwina za účasti Jiřího Hudečka, Jana Mináře a Adolfa Innemana, besedu o publikaci nedávno zesnulého sociologa Jiřího Bauera Otázka komunismu, a také besedu s autorem knihy Pohledy do českých dějin Jaroslavem Moravcem. Máme zájem na věcném a co nejrealističtějším posouzení projednávaných témat a problémů a dáváme plný prostor pro vyjádření osobních stanovisek. To sebou nese i ostřejší výměny názorů, ale bez nich by to byla nuda. Jak nemít radost z toho, že se svými příspěvky vystoupí téměř všech 30 účastníků akce, jak tomu bylo třeba při besedě o příčinách a důsledcích současné ekonomické krize.

·         Jak informujete o své činnosti?

IL: Třikrát ročně vydáváme Informační list, v němž se zájemci dovídají o aktuálních událostech v klubu a jeho akcích. Mnoho statí našich členů bylo publikováno v časopise Alternativy, resp. Nové alternativy. Za mnohé vzpomenu článek Lubomíra Vacka z posledního čísla Populace vnímá a chce řešit společenské problémy. Pravidelně zveřejňujeme důležité odborné statě a výsledky sociologických výzkumů na disketách. Naši členové také občas vystupují v relacích Rádia Futura a předpokládáme i uplatnění v připravovaném internetovém televizním vysílání.

OL: Klub sociologů a psychologů měl vlastní webovou stránku, kterou teď vystřídá stránka Klubu společenských věd, takže informace zájemci najdou informace na připravované webové adrese www.klubspolved.cz.

·         Jak se mohu stát členem KSV?

OL: Členství závisí pouze na zájmu o činnost klubu a souhlasu se stanovami. Protože klub je neziskovou organizací, veškerá činnost není honorována a režii hradíme z nevysokých členských příspěvků. Nejvíce členů, kteří se aktivně zúčastňují pořádaných akcí, je z Prahy. S mimopražskými členy udržujeme pravidelný styk a spolu s nimi nyní připravujeme založení poboček v Brně, Olomouci, Ostravě, eventuálně i v jiných univerzitních městech. Členy máme i na Slovensku, v Bratislavě již byla ustavena organizace obdobná našeho klubu.

IL: V rámci KSV se sdružují sociologové, ekonomové, filozofové, právníci, chystají se historici a jiní odborníci v tzv. odborných sekcích. Tento systém umožňuje každému zájemci se angažovat ve vlastním oboru. Tato poznámka by mohla být výzvou pro odborníky a laiky, kteří pociťují potřebu sdružovat se, vyměňovat si názory a formulovat stanoviska, která by měla přispívat k harmonickému rozvoji společnosti.

(lv)