23. března 2009

Být vzdělávacím společenskovědním centrem levice

Rozhovor s Lubomírem Vackem, předsedou Klubu společenských věd

Na přelomu minulého a letošního roku se přeměnil dosavadní Klub sociologů a psychologů na Klub společenských věd. O ohlédnutí do minulosti, pohlédnutí do budoucnosti a nahlédnutí do nitra nové organizace jsme požádali staronového předsedu klubu Lubomíra Vacka.

Před 19 lety jsem se kdesi dočetl o schůzi Klubu levicových sociologů a psychologů, navštívil jsem ji a po pár dnech jsem díky tomu již mohl naslouchat přednášce filozofa Ivana Svitáka. Za ta léta jste na akcích klubu přivítali řadu osobností...

Po Ivanu Svitákovi jsme zakrátko přivítali Zdeňka Mlynáře, k našim hostům patřili sociologové Jan Keller, Pavel Machonin, z politologů např. Oskar Krejčí a Zdeněk Zbořil, dále řada poslanců a senátorů KSČM, představitelé SDS, také někdejší vedoucí delegace EK v ČR Ramiro Cibrian, ale třeba i místopředseda Sdružení nájemníků Milan Taraba. Klub uskutečnil téměř půltisícovku různých aktivit a přispěl tak k odborně osvětové propagandě levicových myšlenek. Přitom jsme spolupracovali např. se Společností pro evropský dialog, Socialistickým kruhem, LKŽ a různými odbornými kluby. Samotný klub soustředil desítky levicově orientovaných odborníků, nejen sociologů a psychologů, ale i filozofů, politologů nebo informatiků. Někteří členové klubu jsou rovněž členy vědeckých společností, např. Akademie věd ČR.

Naši redakci váš klub zásoboval také výsledky průzkumů veřejného mínění. Pro redakci jste zpracovávali i několik anket mezi našimi čtenáři. Kolik jste vlastně sociologických výzkumů udělali?

Za 17 let jsme jich uskutečnili mezi českou populací a vybranými skupinami občanů 44. Získali jsme tisíce údajů o názorech občanů, a to v oblastech, jimiž se komerční agentury nezabývají, např. vztah ke KSČM, k levici a její politice. Poslední se týkal postavení seniorů v Praze a jeho výsledky měly velký ohlas.

Máme okruh zaškolených spolehlivých 150 spolupracovníků, tazatelů po celé republice, zkušené, odborně zdatné výzkumníky a organizátory, i určité zázemí k vedení výzkumů. V budoucnu bychom mohli vytvořit právě třeba databázi údajů o názorech na politiku levice a KSČM.

Kapitola Klubu sociologů a psychologů se uzavřela, začala etapa Klubu společenských věd. Co se změnilo?

Nová podoba klubu reaguje na rozšiřování pohledu na společnost, přichází s ní nový impuls k rozvíjení informovanosti občanů o levicové politice a idejích. Obohatíme se o další obory, především o ekonomii, když po určitých problémech v Klubu ekonomů s námi začalo spolupracovat několik jeho členů. Delší čas k nám chodí politologové a filozofové. Myslím, že postupně se mohou přidat další obory: historie, kulturologie, právní teorie a metodologie.

Důraz budeme klást na současný stav a vývoj společnosti, na vysvětlování aktuálních problémů, zabývat se jak podstatou vývoje společenských jevů, tak reagovat na aktuální požadavky politiky.

Vysvětlování problémů, informování o levicové politice... Jak k tomu přistoupíte?

Otevřenost diskuse je jedním z hlavních principů našich diskusí. Účastníci našich akcí nejvíce oceňují osvětlování pojmů a jevů z různých úhlů pohledu. Celý obsah činnosti klubu vychází především z dialektického materialismu, ale už dříve probíhaly v klubu diskuse vycházející z jiných levicových zásad, např. i s křesťansko-sociální tematikou, některé konzervativnější či naopak svobodomilovněji laděné. Dbáme na to, aby diskuse byly kultivované, s argumenty. Neslušňáky nebereme, žvanily omezujeme a také ty, kteří se rádi poslouchají, jsou schopni hovořit vždy o všem - a není jich málo.

Tlachání lze omezit i tím, jakou má akce podobu. S jakými formami pracujete?

Pořádáme besedy panelové, odborné, volného typu, konzultativní, nad knihami, pro specialisty i laické. Organizujeme přednášky, semináře, kolokvia, konference a chceme zavést individuální konzultace. V současnosti vlastně každý týden máme nějakou akci.

Kam nás tedy pozvete v nejbližších týdnech?

Připravujeme diskusi k 200. výročí narození Charlese Darwina, politologickou diskusi o rozdílech mezi KSČM a ČSSD, odbornou diskusi o důsledcích zadluženosti státu a občanů, pro skupinu mladých zájemců besedu s psychologem o konfliktech mezi lidmi. Zájemci najdou avíza v Haló novinách. Pokračovat budou sociologické výzkumy, spolupracujeme s Centrem teoretických a strategických studií ÚV KSČM a určitým způsobem budeme pomáhat rozpracování hlavního tématu o vizi socialismu 21. století.

Jaké jsou výstupy z akcí a vědecké činnosti klubu?

Snažíme se z některých diskusí vydat stanoviska, tak tomu bylo např. ohledně termínu proletariát nebo k mimosmyslovému vnímání světa. Chceme nadále vydávat odborné texty na disketách a CD. Knihy a brožury jsou drahé, i když je lze výjimečně vydat. Čilá je korespondenční výměna názorů díky 40procentní vybavenosti členů internetem.

Výstupy můžeme poskytnout všem, kdo mají zájem, jednotlivcům i organizacím, poslancům i médiím. Přitom v podstatě zdarma nebo recipročně, zejména v případě těch, kteří nám mohou poskytnout alespoň základní odměnu. Naši spolupracovníci, jsou jich desítky, pracují zadarmo, poskytujeme jim pouze drobné částky na kancelářské potřeby, telefon, zlomek z toho, co dostávají různí placení asistenti.

A využití výstupů?

Nabízíme a poskytujeme - a decizní levicové orgány většinou mlčí. Jakoby data z výzkumů braly za zajímavé čtení a ne jako závažná upozornění a návrhy řešení problémů projednávaných ve sněmovně a zastupitelstvech. Berou nás někteří poslanci a zastupitelé, europoslanci, není jich mnoho, a někteří funkcionáři, těch je ještě méně.

Jaké má tedy místo levicový subjekt mezi společenskovědními institucemi?

Současná společenskovědní fronta, vysoké školy, vědecká a výzkumná pracoviště, jsou téměř výhradně systémově orientovány na podporu pravicových idejí a politiky. Za druhé - média. Televizní pořady s nehorázně překroucenými fakty, novináři hlásající bludy, zkreslující historii, jaké zmatky šíří různé sekty, jak je zbožňován trh a totalita peněz. Přidám ještě za třetí. Mezi odborníky společenskovědních oborů je po téměř 20 letech ještě hodně těch, kteří mají prakticky zakázáno vyučovat na vysokých a středních školách, v lepším případě nejsou jejich znalosti využívány.

V perspektivě má Klub společenských věd předpoklady stát se důležitým levicovým vzdělávacím centrem. Ostatně na naše akce jezdí lidé ze Středočeského kraje, Plzně a jednáme o založení pobočky v Brně. Chceme dále rozšířit členskou základnu o mladé, o studenty. Dát jim možnost získávat informace a znalosti, diskutovat, oceňovat jejich práci. Chceme být prostorem pro sdružování lidí, kteří chtějí rozvíjet nekapitalistické, nevykořisťovatelské, socialistické myšlenky.

Karel RŮŽIČKA